Jsem totiž přesvědčen,

že smrt ani život, andělé,

vrchnosti ani mocnosti,

věci přítomné ani budoucí,

výšina ani hlubina,

 ani žádné jiné stvoření

nás nebude moci oddělit

od Boží lásky,... (Řím. 8:38,39)

Tyto verše napsal apoštol Pavel v Bibli a troufám si tvrdit, že kdybychom udělali průzkum citovanosti  veršů, tyto by byly na špici seznamu.

Jaké by to bylo, kdyby závěr verše říkal, že nás nic neodloučí od Boha? Mnozí řeknou:„ale to ten verš přece říká!“ Ne neříká. Pavel píše, že všechny vyjmenované věci nás neodloučí od nejzákladnějšího rysu Božího charakteru – Jeho lásky. Je v tom vůbec rozdíl? Myslím, že do velké míry ano.

Mnozí lidé, včetně křesťanů, jsou totiž často docela rádi, že jsou odděleni od Boha. Nebo alespoň od představy, kterou o Bohu mají. Zde se ale říká, že to, co nám chce Bůh o sobě zjevit na prvním místě, obvzláště v těžkých chvílích, je Jeho láska. Kolik lidí, kteří jsou dnes díky svým špatným představám o Bohu od Něj spokojeně odloučeni, by s radostí přiběhlo k Jeho lásce? Pro mnohé ale znamená přijít k Bohu to samé, jako přijít k soudu, hněvu nebo odsouzení.Mají o Bohu špatnou představu a tak se od něj raději drží dál.

Co kdybychom ale slovo „Bůh“ nahradili slovy „Boží láska“? Věřím, že by nám to pomohlo uvidět Boha takového, jaký opravdu je, jako Otce, který chce každého přemoci svojí láskou.

Věděli bychom, že:    

Boží láska má pro nás řešení,

že Boží láska nás uzdravuje a zceluje,

že Boží láska dává pokoj a radost,

protože Bůh JE Láska.